Text vyzdvihuje význam Maxe a Moritze Wilhelma Busche a Ježipetra Heinricha Hoffmanna jako stále aktuálních klasických děl dětské literatury 19. století stojících na pomezí lyriky a epiky. Ukazuje je jako křižovatku starých a nových literárních žánrů a přibližuje v širokém literárním kontextu, jak tato díla ovlivnila literaturu pro děti 20. a 21. století.
Důležitou součástí článku je i mapování historie překladů těchto děl do češtiny a analýza jejich protagonistů.