Abstrakt
Německý katolický filosof, teolog a biskup Klaus Hemmerle (1929-1994) je především znám jako autor Tezí k trinitární ontologii (1976), jejichž recepce v druhé polovině 20. a na počátku 21. století podnítila nový zájem o filosofický význam trojičního tajemství. Jak máme rozumět smyslu stvořeného daru bytí, jestliže je jeho dárcem Bůh Otec, Syn a Duch svatý? Jak se mění naše porozumění skutečnosti, jestliže je jejím smyslem trinitární sebedarování? Monografie Sebedarování Kristovo: Christologický základ trinitární ontologie Klause Hemmerleho přistupuje k těmto otázkám v návaznosti na celé Hemmerleho dílo z perspektivy christologické.
Teologické i praktické následování Ježíše Krista nás přivádí k tajemství jeho sebedarování. Tím, že Kristovo sebedarování až do krajnosti zprostředkovává skutečnost Boží meziosobní lásky, stává se výchozím bodem obnoveného porozumění bytí v křesťanské ontologii či metafyzice.
Autor proto nejprve prozkoumává různé historické podoby vztahu christologie a metafyziky. Na jejich pozadí identifikuje specifický význam díla Klause Hemmerleho, přičemž zdůrazňuje jeho souvislost s Hemmerleho křesťanským životem, působením a službou.
Systematické rozkrytí christologického základu trinitární ontologie Klause Hemmerleho pak poukazuje ke křesťanské metafyzice jako metafyzice utrpení a lásky, která se otevírá v horizontu bytí vymezeném na jedné straně propastným "proč" veškerého utrpení, na druhé straně propastnou a do krajnosti jdoucí láskou, která toto utrpení bere na sebe.