Abstract
Proč se moderní autor, jemuž šlo především o uměleckou svobodu, obrodu divadla a autentický výraz, přiblížil rétorice totalitních hnutí a co znamená pojem totality v jeho tvorbě? Antonin Artaud, který byl hercem, autorem, surrealistou, revolucionářem a nesmiřitelným kritikem, si přál, aby moderní divadlo dokázalo plnit funkci, kterou pro společnost zastávala antická tragédie či domorodý rituál. Svým zájmem o násilí a krutost, o rozklad řádu, o probouzení těch nejtemnějších instinktů a vášní se však dostal nebezpečně blízko totalitním ideologiím 20. století.
Jakou roli hrála totalita v jeho úvahách a jaké důsledky tento způsob uvažování přinášel?