Abstrakt
Obsahem staroseverských ság je vždy v první řadě jednak příběh, jednak komentář k různým společenským jevům, zatímco zobrazení každodenní reality je v nich odsunuto do pozadí. Přesto se v nich setkáváme i s popisy různých zábav - především proto, že se takové scény často podílejí na konstrukci dějové linie příběhu i na vytváření společenského komentáře.
Na rozdíl od zahálky (ve smyslu pasivního nicnedělání) jsou kratochvíle (ve smyslu organizované kolektivní zábavy) nejen obvykle pozitivně přijímané, ale tvoří nedílnou součást společenských vztahů, jež jsou předmětem ság. Důležitým aspektem kratochvílí je v tomto ohledu jejich veřejný, kolektivní charakter.
Scéna s motivem hry může sloužit jako pouhá předzvěst či paralela závažnějších činů, ale jindy může mít zdánlivě bezvýznamná šarvátka během veřejně konaných sportovních her závažné důsledky. V jiných případech koncept "pouhé hry" naopak dovoluje postavám zachovat mír i po násilném střetu při zápasu, protože se na tuto situaci nemusejí vztahovat společenská pravidla uplatňovaná v případě skutečného boje.
Vždy záleží jednak na okolnostech v rámci děje, jednak na významu dané scény coby společenského komentáře. Pokud si všech těchto aspektů epizod o hrách, zápasech a hostinách v ságové literatuře všímáme, mohou nám prozradit mnohem víc než jen to, jak se staří Seveřané bavili.