Abstrakt
Původní sbírka sádrových odlitků Slezského zemského muzea se dodnes nedochovala, byla zničena při destrukci výstavní budovy během 2. světové války. Podobu a charakter této sbírky však můžeme rekonstruovat na základě několika dobových fotografií a pohlednic, které dokládají exponování těchto soch v prostoru vnitřní dvorany, a to jak v galerijním ochozu v přízemí, tak i v prvním patře.
Fotografie z konce 19. a počátku 20. století jsou vzácným dokumentem zaznamenávajícím nejen původní architektonickou podobu interiéru výstavního prostoru, současně jsou významným pramenem pro pochopení obsahu zdejší sbírky sádrových odlitků. Prostřednictvím t ěchto fotografií jsou zkoumány otázky související s identifikací jednotlivých děl (Diskobolos, Apollón Belvedérský, Venuše Mélská, Donatellův sv.
Jiří, aj.), volbou jejich výběru pro danou sbírku kurátorem, akvizičními možnostmi a zejména komparacemi této instalace s dalšími muzejními expozicemi ve sledovaném období v širším evropském kontextu.