Abstrakt
Jana Pátková se zaměřuje na kontextualizaci prózy Stanislava Rakúse v českém čtenářském prostředí po r. 1989. Rakúsova tvorba je příkladem, na kterém můžeme sledovat, jak probíhá recepce slovenské literatury v českém prostředí.
Prostředníkem v komunikačním procesu je překlad a klíčovou roli by měla hrát literární kritika. Vzájemné kulturní vztahy jsou vnímány jako asymetrické, asymetrie je zvýrazňována proměnou česko-slovenské biliterárnosti.
Obojí se promítá do formování literárního kánonu. Zpřístupnění slovenského literárního kánonu českým čtenářům má odlišnou podobu ve srovnání s podobou českého literárního kánonu na Slovensku.
Východiskem je po generace deklarovaná kulturní blízkost, která předurčuje slovenskou literaturu k lepšímu poznání, než jaké se jí aktuálně dostává.