Abstrakt
Jedenáctá část ze série prací věnovaných rozšíření cévnatých rostlin v České republice obsahuje síťové mapy a komentáře k 85 taxonům rodů Agrostemma, Berula, Bromus, Carex, Corydalis, Echinocystis, Festuca, Himantoglossum, Lychnis, Ophrys, Ornithopus, Pseudofumaria, Quercus, Salix, Sium a Vaccaria. Základem jsou údaje získané excerpcí herbářů a literatury, terénní zápisy a databázové údaje, které prověřili taxonomičtí experti. Většina studovaných rostlin je zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů. Mezi kriticky ohroženými taxony jsou zejména horské rostliny, psamofyty, polní plevele a orchideje. Koukol, Agrostemma githago, v minulosti úporný plevel obilných polí rozšířený téměř po celém našem území, z orné půdy téměř vymizel a vzácné novější nálezy pocházejí nejčastěji z různých typů ruderálních stanovišť, anebo se jedná přímo o záměrné výsevy. Festuca albensis je endemit tří malých písčitých oblastí v Německu a severních Čechách, odkud byl tento druh popsán teprve nedávno. Je ohrožen zejména svou vzácností, schopností křížit se s ostatními kostřavami a zarůstáním stanovišť v důsledku eutrofizace. Zatímco populace mnohých orchidejí spíše ustupují, Ophrys apifera má ve své středoevropské části areálu tendenci k šíření na nová území i nové typy stanovišť.
V České republice byl poprvé nalezen v roce 1980 na Moravě a v roce 2006 i v Čechách. Přestože celkový počet jeho lokalit přesáhl čtyři desítky, většina populací je malá a druh je stále považován za kriticky ohrožený. Dva taxony je třeba na našem území hodnotit jako vyhynulé. Jediná populace Himantoglossum calcaratum subsp. rumelicum zanikla na konci 50. let 19. století, zatímco jediný sběr druhu Salix starkeana pochází z roku 1956.
Další druh, Vaccaria hispanica, je u nás nezvěstný již po více než tři desetiletí. Mnohé nepůvodní druhy jsou naopak na naše území zavlékány. V tomto příspěvku to platí zejména o zástupcích rodu Bromus. Dva zavlečené druhy se u nás chovají jako invazní. Echinocystis lobata se rozšířila podél řek a potoků v nižších polohách po téměř celém území České republiky. Severoamerický dub Quercus rubra byl vysazován nejen do parků, ale i do lesů, kde zdomácněl a nyní se invazně šíří. Celkový obraz rozšíření zpracovávaných taxonů v ČR poskytují mapy; konkrétní floristické údaje, které zachycují frekvenci výskytu v různých oblastech a v různých obdobích, případně dokumentují ústup, nebo naopak šíření některých druhů, jsou uloženy v databázi Pladias a dostupné v přílohách. Každou mapu doprovází komentář, který obsahuje nástin celkového areálu, výčet nejčastějších stanovišť a stručnou charakteristiku rozšíření v České republice, případně i doplňující informace k taxonomii, biologii, změnám v rozšíření a míře ohrožení.