Cílem příspěvku je přiblížit některé možnosti využití výtvarného umění ve vyučování matematice. Především geometrické pojmy jako prostor, promítání nebo úběžník lze ilustrovat na obrazech z období renesance.
Na tyto účely jsou obzvláště vhodné obrazy rané renesance, kdy ještě principy zobrazování nebyly úplně zvládnuté. Na příkladech jejich porušení lze dobře ilustrovat jednotlivé principy zobrazování.
Druhou možnost využití nabízí baroko se systematickým vytvářením iluzí, které mají geometrický základ. Tak na obrazech Caravaggia lze dobře sledovat konstrukci iluze a její působení.
Třetí možnost nabízejí obrazy malí řů jako např. El Greca, na kterých lze ilustrovat expresivní funkci porušení geometrických konvencí zobrazení.