Abstrakt
V příspěvku se zaměříme na analýzu fašistické ideologie, se kterou přichází Georges Bataille a která vedle své historické hodnoty představuje také svébytný pohled na sociální realitu. Skrze dva klíčové texty, La Notion de dépense a La structure psychologique du fascism, se pokusíme představit metodologická východiska, která jsou v rámci Bataillova díla klíčová, neboť je, v poněkud hrubých obrysech, již nikdy neopustí.
Bataille za tímto účelem detekuje to, čemu říká "elementy" sociální reality a rozděluje je na dva naprosto svébytné "druhy". Jedny, homogenní, jsou takovými elementy, které jsou charakteristické svojí užitečností a systémem z nich vzešlým.
Ze samotné své podstaty však tyto přístupy opomíjejí elementy heterogenní. Zatímco homogenita se vyznačuje všemi druhy jednání směřujícím k nějakému výsledku a s vědomím tohoto výsledku (alespoň částečně), heterogenita veškerý "směr" onoho jednání ruší.
Elementy heterogenní proto Bataille nachází v projevech spojených s afektivitou, násilím a nekontrolovatelností těchto jednání, tedy takových, které například psychoanalýza popsala jako nevědomé (oproti nevědomí je však heterogenita mnohem širší). Podstatné však je, že jsou to právě heterogenní elementy, které jsou nutně přítomné v každém lidském společenství, ba co více, stojí jako jeho "tmelící" prvek.
A právě tímto pohledem se Bataille pokouší popsat i nastupující úspěch fašismu, na který se v příspěvku zaměřím především.