Abstrakt
V posledních letech panuje v oborové didaktice shoda na přínosnosti badatelsky orientované výuky zaměřené na rozvoj historické gramotnosti. Předpokladem úspěšného rozvoje historické gramotnosti je mimo jiné zaujetí pokročilých epistemických postojů jak u učitelů, tak u žáků.
V pokusném ověřování Dějepis+ je zapojeno ve školním roce 2021/2022 téměř 250 učitelů dějepisu, kterým je poskytována metodická i osobní podpora pro změnu výukových metod v 9. třídách základních škol. Předpokládáme, že podporovaná změna praxe povede ve středním horizontu k posunu v epistemických přesvědčeních učitelů, v delším horizontu však rovněž k vyšší míře sofistikovanosti epistemických přesvědčení samotných žáků.
Pro měření těchto změn využíváme jak standardizované dotazníky vyvinuté v zahraničí (Beliefs about History Questionnnaire; Maggioni 2016 a Relevance of History Measurement Scale (RHMS; van Straaten et al. 2010)). Vyvinuli jsme diagnostický nástroj, který vychází z vlastní tvůrčí práce žáků ve výukovém online prostředí HistoryLab.
Tento nástroj lze připodobnit Document Based Questions, případně Stanfordskému Historical Assessment of Thinking (Breakstone 2014), avšak snaha o analýzu myšlenkových pochodů žáků je v tomto případě komplexnější. Příspěvek shrne design výzkumu a dosažené výsledky, ale též dá nahlédnout do procesu vývoje diagnostického cvičení.