Abstract
Betablokátory se používají dlouhodobě a v široké škále primárních indikací, od ateriální hypertenze, arytmií a léčby srdečního selhání až po anginu pectoris. Patří mezi nejčastěji indikované lékové skupiny v kardiovaskulární prevenci.
Tento článek se vrací k otázce metabolických vlastností betablokátorů a jejich možnému přímému antiaterogennímu působení, a tedy místu, které tato léková třída má mít v oblasti kardiovaskulární prevence.