Abstrakt
Kvantita vokálů je v češtině fonologická a při osvojování zvukové stránky češtiny nerodilými mluvčími se řadí mezi obtížné jevy. Její odchylná realizace patří k aspektům, které nejen že přispívají k cizineckému přízvuku, ale mohou při komunikaci vést k nedorozumění.
Předkládaná studie se zaměřuje na realizaci kvantity českých vokálů u mluvčích s mateřštinou němčinou a její percepci českými posluchači. Z nahrávek souvislých čtených textů od 8 rodilých mluvčích němčiny byl vyextrahován soubor cílových dvojslabičných slov, která tvořila dvojice, trojice či čtveřice lišící se strukturou krátký/dlouhý vokál (např. valy, valí, vály, válí).
Z těchto slov byl sestaven percepční test (203 položek). Posluchači, rodilí mluvčí češtiny, vybírali z nabízených variant tu, kterou slyšeli, a hodnotili, jak namáhavé bylo se pro jednu z variant rozhodnout.
Výsledky percepčního testu i akustická analýza potvrdily předpoklad, že rodilí mluvčí němčiny mají s kvantitou v českých dvojslabičných slovech potíže. Ukázalo se, že míra shody posluchačů s originálním textem, jinými slovy úspěšnost v realizaci kvantity německých mluvčích, je odlišná pro různé struktury krátký/dlouhý vokál; roli hraje také kvalita vokálu.