Abstract
Příspěvek se zabývá analýzou aktuálního stavu politiky stárnutí České republiky a postavením kultury v jejím kontextu. Reflektován je vývoj přístupu politické reprezentace, proměny cílů, priorit a obsahů, uvedeny budou i vybrané příklady inspirující praxe ze zahraničí.
Zvláštní pozornost je věnována zamyšlení nad dopadem pandemie Covid a potenciálními možnosti budoucího vývoje.