Abstrakt
Pojem "starší česká literatura" je v současné bohemistice - a to v oblasti odborného diskursu, univerzitní vzdělávací soustavy, vědeckého institucionálního systému ad. - termínem zcela etablovaným, až téměř samozřejmým. Kdy, kým, za jakých okolností a za jakým účelem však byl tento pojem vytvořen? Jaký bohemistický literární materiál a jaká období bohemikálního literárního života označoval? S jakými bohemistickými disciplínami byl (a je) spojován? Jaké významy do něj byly (a jsou) vkládány, jaké představy a hodnoty s ním byly (a jsou) spojovány, jaká očekávání a přání do něj byla promítána? A především: je to pojem i v současnosti stále funkční?
Jako východisko pro hledání odpovědí na výše uvedené otázky nabídnu pokus o náčrt dějin pojmu "starší česká literatura", přičemž se zaměřím předevš ím na dobu emancipace české literární historie jako svébytného vědeckého oboru. Tu se pokusím představit jako období, kdy došlo k jednomu z nejvýraznějších redefinování pojmu "starší česká literatura", a pokusím se ukázat, jak je právě toto pojetí stále přijímáno - a to často zcela nereflektovaně - také v současném bohemistickém vědeckém provozu.