Abstract
Dosavadní výzkumy naznačují, že charakter vstupních dat může podstatně ovlivnit charakter výstupů. V rámci naší studie jsme sledovaly, jaké rozdíly v sociální struktuře dětské vrstevnické skupiny vytvářejí data získaná za využití sociometrických a observačních postupů a u dětí různého věku.
Sociometrické metody sběru dat mohou mít své limity v podobě zkreslení dat vlivem subjektivního zprostředkování dítětem, nedokonalé paměti nebo samoúčelného zkreslení. V případě pozorování zase pozorovatelé vidí jen omezené vzorky chování, které nemusí dobře reprezentovat vztahy ve skupině. Do studie byly zahrnuty 4 třídy předškolních, 4 třídy prepubertálních a 2 třídy pubertálních dětí.
Sociometrická data byla získána prostřednictvím interview s dětmi o jejich kamarádských vztazích se spolužáky. Observační data byla získána systematickým pozorováním dětí ve třídě během volné zábavy.
Z těchto dat byly pro každou třídu vytvořeny dvě sociální sítě (síť přátelských nominací a síť afiliativních interakcí) z nichž jsme následně odečetly hodnoty strength (počet a síla soc. vazeb jednotlivých dětí) a transitivity (míra s jakou jednotlivé děti distribuují své soc. vazby rovnoměrně napříč ostatními spolužáky). Pro každou síť byla dále spočtena míra pohlavního asortmentu a hierarchizovanosti skupiny.
Data byla analyzována za využití obecných lineárních modelů. Výsledky naznačují, že většina známých sociálně psychologických jevů, jako je více přátel u dívek, uzavřenější skupinky u dívek nebo narůstající počet přátel s věkem, vychází na základě přátelských výpovědí dětí, ale nikoliv na základě jejich reálných interakcí.
Jediným jevem, který byl pozorovaný v sítích afiliativních interakcí, ale ne v sítích přátelských nominací, byla s věkem se snižující transitivita. Výsledky také ukázaly vyšší genderový asortment v sítích přátelských nominací než v sítích afiliativních interakcí, a to napříč všemi věkovými kategoriemi dětí.
Dále ukázaly, že zatímco u dětí v předškolním věku a prepubertě vykazovaly nejvyšší hierarchizovanost sítě přátelských nominací, u dětí v pubertě dosahovaly nejvyšší hierarchie sítě afiliativních interakcí. Celkově z výsledků vyplývá, že různé metody sběru dat generují různá strukturální uspořádání skupiny, a tedy že se to, jak děti vnímají své přátelské vztahy, nemusí nutně odrážet v jejich reálných interakcích.
Výsledky dále naznačují, že by autoři ve svých studiích měli zohledňovat nejen typy vstupních dat, ale rovněž i věk a pohlaví studovaných dětí.