Kairsuova hrobka (AC 33) se nachází severně od Neferirkareovy pyramidy, a tudíž leží v části abúsírské pyramidové nekropole, která ještě nebyla důkladněji prozkoumána. Hrobka se vyznačuje několika velmi neobvyklými prvky. Předně je to rozsáhlé použití čedičových bloků v dlažbě portiku a hlavní obětní kaple. Doposud se jedná o jediný doklad takové praxe v nekrálovské hrobce z období Staré říše. Hrobka byla původně bohatě vyzdobena polychromovanými reliéfy, o čemž svědčí jejich fragmenty nalezené v prostoru hrobky a jejím bezprostředním okolí. Majitel hrobky i další osoby, které byly spolu s ním v mastabě pohřbeny, odcházeli na Onen svět vybaveni standardní pohřební výbavou, jež se poměrně dobře dochovala. Jeden z nejvýznamnějších objevů, který byl v hrobce během jejího průzkumu učiněn, bylo nalezení Kairsuovy žulové sochy umístěné přímo v pohřební komoře před jeho sarkofágem. Tento unikátní nález tak potvrdil domněnku, že staří Egypťané sochy umísťovali nejen v nadzemních částech hrobek, ale také v jejich podzemí. Kairsuova titulatura dokazuje, že šlo o vysoce postaveného úředníka a kněze. Kromě mnoha jiných, zastával Kairsu důležitý úřad představeného všech královských prací i vrcholného představitele Domu života. Mezi touto institucí, která byla ve Staré říši centrem vědění a moudrosti, a bohem Chnumem, jehož byl Kairsu také knězem, existovala úzká vazba. Domy života se začaly objevovat v době Niuserreovy vlády, tedy v období spojeném s počínajícím vzestupem boha zesnulých Usira a měnícího se náboženského paradigmatu královského úřadu.
Prozatím nedořešenou otázkou zůstává, zda je možné majitele hrobky AC 33 z Abúsíru ztotožnit se slavným staroegyptským mudrcem, který byl podle mnohem pozdější tradice autorem Loajálního naučení, Naučení pro Kagemniho a Kairsuova naučení a také otcem vezíra Kagemniho z počátku 6. dynastie.