Abstrakt
Náš příspěvek je úvahou o genezi pojmu "styl" v kontextu vzniku Pražského lingvistického kroužku a rozvoje jeho myšlení. Doceněním specifik, které tento pojem má v pojetí Bohuslava Havránka ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura, a zkoumáním další práce s pojmem stylu v Pražské škole se pokusíme představit některé pozoruhodné rysy specificky pražského pojetí strukturalismu. V diskusi s dělením navrženým Patrikem Sériotem ukážeme, jak je česká stylistika napojena na diskusi o povaze věty, jež probíhala ve 20. a 30. letech. Závěrem našeho zkoumání bude poukaz na nápadné podobnosti s některými koncepty známými z francouzského strukturalistického a poststrukturalistického myšlení, zejména u Rolanda Barthesa.
Cílem našeho příspěvku je ukázat, že se nejedná pouze o paralelismus myšlenkových vývodů, ale skutečnou myšlenkovou fundaci, procházející po téměř neznatelných trasách vědeckých recenzí, zaslaných publikací a ojedinělých návštěv.