Studie představuje podoby individualismu v českém anarchismu 90. let 19. století, zejména v díle A. P.
Kaliny, V. Körbera a S.
K. Neumanna, u posledního jmenovaného také v jeho básnické tvorbě.
V závěru sleduje také opouštění i kontinuity individualismu českými anarchisty na počátku 20. století.