Abstrakt
Studie zabývající se výzkumem sexuálního vzrušení poukazují na to, že při vystavení erotickým stimulům reagují muži a ženy rozdílně. Muži vykazují sexuální vzrušení (subjektivně udávané i genitální) v souladu s jejich vlastní sexuální orientací, ženy reagují vyšší genitální vzrušivostí i na subjektivně nepreferované stimuly.
Vyšší genitální vzrušení žen i při vystavení nepreferovaným stimulům výzkumníci vysvětlují nejčastěji jako a) možnou sexuální reakci na samotný kopulační pohyb, b) jako důsledek rozdílné anatomie mužů a žen, c) skrze identifikaci s aktérkou, d) pomocí hypotézy erotické plasticity, nebo e) skrze hypotézu připravenosti. Cílem této přehledové studie je blíže představit výše zmíněné hypotézy a proměnné, které jednak vysvětlují nízkou shodu mezi subjektivně udávaným a genitálně naměřeným sexuálním vzrušením žen, a které rovněž vysvětlují, proč jsou ženy ve své sexuální reaktivitě kategoricky nespecifické, tj. reagují genitálním vzrušením i na nepreferované stimuly.