Spolupráce praktického lékaře i ergoterapeuta může být vzájemně prospěšná, lékař může část své práce delegovat na specialistu (ergoterapeuta) a tím zefektivnit svou práci a zkvalitnit poskytovanou péči a naopak pro ergoterapeuta se výrazně usnadní proces dostupnosti a zahájení komunikace s pacientem/klientem. Praktický lékař může od ergoterapeuta očekávat znalosti a dovednosti z rehabilitace, nácvik soběstačnosti, výběr kompenzačních pomůcek, ergodiagnostiku, poradenství a edukaci, prevenci rizik v domácím prostředí, návrh úpravy a přizpůsobení domácího prostředí.
Ergoterapeut může být praktickému lékaři nápomocný při rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti/ zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu, urychlení procesu při převodu pacienta do sociálních pobytových zařízení, snížení administrace a zvýšení specifikace ve výběru kompenzačních pomůcek, včasném odhalení funkčních deficitů s následným zmírněním jejich následků, prevenci vzniku nových onemocnění, zvyšuje bezpečí a kvalitu života pacientů v domácím prostředí. Článek poskytuje základní informace o oboru ergoterapie, o ergoterapii v České republice, o kompetencích ergoterapeuta, jak ergoterapii správně indikovat, o výběru kompenzačních pomůcek, o ergodiagnostice, o mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) a o telerehabilitaci.