Kapitola přibližuje na základě vzájemné korespondence i odborné literatury vztah F. L.
Riegra a Karla Havlíčka zejména v revoluční době 1848-1849, ale i v letech následujících, kdy korespondence byla jedinou možností vzájemného vztahu, když byl Havlíček internován v Brixenu. Cenným je zejména popis revolučních událostí v Itálii na jaře 1848, jichž byl Rieger svědkem, důležitá je také analýza tiskových poměrů a možností, které Rieger nastínil Havlíčkovi v době, kdy Rieger pobýval v Paříži a v Londýně.