Abstrakt
Stať se zabývá českou recepcí díla Radoje Ralina (Dimităr Stefanov Stojanov; 1923-2004), zejména překlady jeho epigramů do češtiny. Tyto texty částečně vycházely časopisecky či v samizdatu a částečně byly vydány teprve v této stati z rukopisu (jedná se o prvoedici 10 překladů z pozůstalosti Věnceslavy Bechyňové a 7 překladů z pozůstalosti Danuše Hronkové). V rozmezí let 1961-2006 vzniklo 61 českých překladů celkem 59 Ralinových epigramů ze čtyř sbírek. 1. Bezopasni igli (1960): Karel Bradáč v roce 1961 přeložil 6 čísel, V. Bechyňová v roce 1963 23 čísel (z toho tiskem vyšlo jen 13). 2. Molja, zapovjadajte! (1966): anonymně vyšly 2 epigramy (Tvorba 1970, 1972), pseudonym Jaroslav v témže periodiku vydal 5 čísel (Tvorba 1973), pseudonym mV (patrně Miloš Vojta) vydal 9 čísel (Tvar 1992) a D. Hronková zanechala v pozůstalosti 6 čísel. 3. Jaroslava Vavroše jako jediného zaujala kniha Ličen kontakt (1965), z níž překladatel počeštil 8 čísel pro samizdat Ze sbírky Osobní kontakt (2006). 4. Nejmenší zájem - vzhledem k dobovým okolnostem - vyvolala zakázaná sbírka Ljuti čuški (1968). Rukopis jediného epigramu zanechala v pozůstalosti D. Hronková a jinému jednomu číslu z dotyčné knihy se ve své monografii o bulharském disentu věnoval Jakub Mikulecký.
R. Ralin byl v českém prostředí nejbohatěji představen právě jako satirik a epigramatik. Pozitivní literární recepci nepochybně napomohly i vtipné ilustrace Borise Ilieva Dimovského (1925-2007), jež jsou ve stati u 36 vybraných překladů reprodukovány spolu s bulharským originálem.