Publikace na Právnická fakulta |
2022
Abstrakt
V tomto příspěvku jsme se věnovali mezinárodněprávním souvislostem vyhlášení válečného stavu ve smyslu čl. 43 odst. 1 Ústavy a zaměřili se přitom na provázanost tohoto ústavního institutu s relevantní mezinárodněprávní úpravou. V první části jsme upozornili na to, že některá kritéria, na jejichž základě Parlament ČR rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, nejsou z hlediska mezinárodního práva vždy jednoznačně uchopitelná. Čl. 43 odst. 1 Ústavy se má aktivovat pouze v případě ozbrojeného útoku, na který ČR může odpovědět individuální i kolektivní sebeobranou.
Příslušná praxe mezinárodních politických i judiciálních orgánů však naznačuje, že v mezních případech není hodnocení, zda konkrétní akt představuje ozbrojený útok, jednoduché.