Vznik samostatné Československé republiky postavil před domácí umění nové úkoly. Jim nemohla dostát aktuální stylová situace, bylo třeba zformovat nový, národní styl vyjadřující ambice nového, národního státu.
Následující příspěvek se nezabývá vznikem a vývojem národního stylu jako celku, soustřeďuje se na roli uměleckého školství v jeho šíření. Důraz je kladen na ty uměleckoprůmyslové školy, jež připravovaly odborníky pro keramickou výrobu.
Jakou konkr étní roli hrálo v jeho šíření uměleckoprůmyslové školství a jaké typy vztahů vznikaly mezi jednotlivými zdroji národního stylu? Jakou roli v těchto vztazích hrály odborné umělecké školy, konkrétně pak ty specializované na výrobu porcelánu a keramiky? Nabízí se opatrná hypotéza: V české národní identitě hraje od národního obrození nejpodstatnější roli jazyk. Jestliže se zkoumané školy lišily vyučovacím jazykem, můžeme říci, že to ovlivnilo jejich přijímání či odmítání národního stylu?