Kapitola se zabývá vývojem mezinárodního vnímání a statutu snímku Cesta do Pravěku v průběhu dekád - od jeho prvotního řazení mezi populárně-naučné snímky s limitovanými možnostmi exportního uplatnění, přes jeho druhotný život jako úspěšného atrakčního filmu, jenž přetrval v povědomí americké generace boomers, až po pozdější docenění uměleckých hodnot a zařazení mezi klasická díla světového animovaného filmu.