Text se zaměřuje na rozdíl mezi uzavřenou a otevřenou duší v pojetí Jana Patočky, který statí Komenský a otevřená duše usiloval čelit banálnímu pochopení Komenského díla a odkazoval na nutnost pečlivě rozlišovat myšlení neautentické od autentického. Patočka nejen hledal, ale také naznačoval možnosti, jak podporovat péči o duši jakožto otevřenou duši, a naopak jak vzdorovat projevům uzavřené duše.
Výchova (PAIDEIA) k asubjektivní otevřenosti je lidskou možností, jak nežít v banalitě, lži, povrchnosti, ale jak skrze odvrat od mínění, od violentia humana a obrat (METANOIA) k pravdě pečovat o duši.