Abstrakt
Glifloziny jsou a budou v naší společnosti čím dál hojněji využívaným léčivem. Opakovaně byly doloženy jejich výhody jak v léčbě diabetu, tak ve snížení kardiovaskulární a renální morbidity a mortality. V klinické praxi však musíme myslet i na možné nežádoucí účinky, zejména pak na riziko vývoje diabetické ketoacidózy. Kazuistika popisuje případ rozvoje této komplikace u pacientky s diabetes mellitus 2. typu, ke které došlo i přes včasné vysazení gliflozinu dva dny před zahájením lačnění. Důležitým mechanismem se přitom ukázala být protrahovaná glykosurie po vysazení gliflozinu, kterou jsme pozorovali v celkové době osmi dní, a to i přes normoglykemii u pacientky. Tento efekt může v rizikových situacích vést přes sníženou sekreci inzulínu a stimulaci ketogeneze k rozvoji euglykemické ketoacidózy.
V popisu případu chceme upozornit na nutnost včasného vysazení léčiva před rizikovými situacemi a na fakt, že se s rozvojem euglykemické diabetické ketoacidózy můžeme setkat i s odstupem několika dnů po vysazení gliflozinu. V tomto smyslu je třeba edukovat i pacienta a zdravotnický personál a poučit je o nutnosti kontroly ketolátek v krvi v situaci rozvoje klinických obtíží, a to i přes normoglykemii a přes fakt, že riziková medikace je již několik dnů vysazena.