Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na problematiku nejzávažnějších zločinů, zejména zločinů proti lidskosti (crimes against humanity) a válečných zločinů (war crimes), které jsme mohli v posledních týdnech a měsících zaznamenat v souvislosti s ruskou invazí na území Ukrajiny. S ohledem na skutečnost, že zprávy o páchaných zločinech - nechme pro teď stranou jejich objektivní pravdivost - v době sociálních sítí a živého zpravodajství můžeme sledovat téměř v reálném čase, se odborná i laická veřejnost stále naléhavěji ptá, jak budou potenciální pachatelé za své jednání, naplňující znaky jednoho či více trestných činů, potrestáni. V této souvislosti se poměrně často hovoří o působnosti Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který byl v roce 2002 zřízen tzv. Římským statutem. Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu dopadá pouze na společensky nejzávažnější jednání, kterými se rozumí genocidium, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese.
V historii jsme v souvislosti s některými závažnými regionálními konflikty mohli být svědky zřízení zvláštních ad hoc tribunálů pro řešení vybraných trestněprávně relevantních jednání. Příkladem mohou být Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii či Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu.
Příspěvek si klade za cíl zodpovědět otázku, zda je v případě konfliktu vyvolaném invazí ruských vojsk na Ukrajinu k posuzování situace příslušný Mezinárodní trestní soud, anebo zda by bylo vhodnější pro tento účel vytvořit ad hoc trestní tribunál. Příspěvek by se měl zaměřit zejména na odlišnosti ve fungování obou subjektů a jejich jurisdikci, a to s ohledem na právě probíhající rusko-ukrajinský konflikt.
Struktura příspěvku je následující: (1) úvodní představení Mezinárodního trestního soudu a systému ad hoc tribunálů, jejich věcná, osobní a časová a místní jurisdikce, organizace práce a příznačné limity, (2) specifika rusko-ukrajinského konfliktu a analýza relevantní judikatury, (3) závěr a zodpovězení nastolené otázky, stručný popis role vnitrostátních orgánů činných v trestním řízení.
Příspěvek vychází jednak z relevantní právní úpravy (zejm. Římský statut) a dosavadní rozhodovací praxe výše popisovaných subjektů, dále pak ze související odborné literatury se zaměřením na mezinárodní trestní právo. Pozornost je věnována taktéž vybraným laicky orientovaným článkům, rozhovorům či podcastům, které se problematikou zaobírají.