Abstrakt
Tento příspěvek má za cíl představit koncept a limity trestněprávního postihu svobody projevu. Dále chce poukázat na velmi tenkou hranici mezi svobodou projevu a možným jednáním, které tuto hranici překračuje.
Právě z tohoto důvodu by mělo být přistupováno k sankcionování takovýchto projevů maximálně restriktivně. Slovy Ústavního soudu "nepochybnost garance základních práv (včetně svobody projevu) pro každého je právem i povinností demokratického státu ... [tu však] nelze zaměňovat s rezignací čelit projevům zla a nenávisti i takovými prostředky, jež se šiřitelům těchto projevů mohou jevit jako tvrdé." Je nutné vyvážit svobodu projevu na straně jedné jako jedno ze základních lidských práv a zásady humanismu, na kterých naše společnost stojí na straně druhé.
Vše výše uvedené je vztaženo vzhledem k současnému konfliktu na Ukrajině. Je popsán koncept tzv. hate speech a trestných činů z nenávisti, jakož ústavní, mezinárodní a zákonné právní úpravy.
Hlavní důraz je kladen na postih projevů ve vztahu k Ukrajinskému konfliktu a přístupu orgánů činných v trestních řízení k němu (Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, sp. zn. 1 SL 117/2022). Je zde popsán chronologický vývoj celé situace, a zejména problematika jednotlivých skutkových podstat, pod které lze subsumovat schvalování ruské agrese.
Jedná se o trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku a trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku.