Abstrakt
V Českém vzdělávacím systému je běžné, že se žáci dále vzdělávají ve školních předmětech nad rámec výuky ve škole v rodiči placené soukromé výuce (doučování). Výzkumy se tímto vzdělávacím fenoménem systematicky zabývají od začátku tisíciletí a jeho existence je v odborné literatuře vysvětlována kombinací působení různých faktorů na mikro-, mezo- i makro- úrovni. Rodičům jako aktérům s finální rozhodovací pravomocí ale bylo věnováno jen málo výzkumné pozornosti. Limitované je zejména porozumění dynamice poptávky rodičů po soukromém doučování v čase a faktorům, které ji ovlivňují. Tím se dosud zabývala jen jedna zahraniční studie (Liu & Bray, 2020), která zjišťovala, jak v čase vzniká, rozšiřuje se či naopak tlumí či ukončuje poptávka po soukromém doučování ze strany rodičů. Identifikovala také různé faktory (jako např. cena, časové zdroje, školní výsledky žáků), které tento proces vývoje poptávky rodičů po SD ovlivňují.
Protože v národní ani mezinárodní literatuře není dosud dostatečně probádáno, z jakých důvodů čeští rodiče zajišťují soukromé hodiny či kurzy svým dětem a jak a podle čeho se při tom rozhodují, je celkovým cílem výzkumu zkonstruovat komplexní (zakotvenou) teorii, která by vysvětlovala proces rozhodování rodičů o (ne)využití různých druhů či typů soukromého doučování v souvislosti s různými životními situacemi, okolnostmi, postoji a kontexty.