Abstrakt
Článek se zabývá morfologickým charakterem českého podstatného jména v 1. osobě množného čísla šéry ('skerries'). Vychází z pozorování, že spisovné české kodifikační prameny obsahovaly slovo šéry pouze jako neživotné podstatné jméno mužského rodu šér, ale korpusy vykazují jeho značné využití i jako podstatné jméno ženského rodu.
Provádí se tak korpusová analýza, aby se zjistilo, zda byla kodifikace oprávněná, nebo zda je nekodifikovaná varianta natolik frekventovaná, že by obě varianty byly mezi uživateli spisovné češtiny částečně normativní. Příspěvek ukazuje, že v některých případech, i když nelze určit pohlaví slova, jej lze ve skutečnosti jednoznačně identifikovat na základě jiných výskytů slova ve stejném textu/zdroji. Článek dochází k závěru, že obě varianty jsou součástí standardní české normy.