Abstrakt
Židovská studia čelí v důsledku probíhající digitalizace mnoha novým výzvám. Tato kapitola se zaměřuje na digitální ústní dějiny holokaustu.
Po digitální revoluci v ústní historii poskytuje nyní mnoho institucí přístup k více sbírkám najednou. Jedna z nových výzev tak souvisí se současnou dostupností několika archivů a také různých vyhledávačů, které používají různé metody pro prohlížení jejich obsahu.
Cílem této kapitoly je identifikovat a popsat postupy účastníků při práci s velkým korpusem audiovizuálních svědectví o holokaustu, zejména pokud jde o vyhledávání relevantních výsledků v rámci sbírky pomocí tří různých vyhledávacích systémů. Provedli jsme empirickou studii v experimentálním prostředí určeném k emulaci práce s různými vyhledávači.
Tři páry začínajících uživatelů vyřešily deset úkolů přes videokonferenční software, přičemž využily tři různé vyhledávací "nástroje" (archiv vizuální historie nadace USC Shoah Foundation, Amalach a Pixla). Naše hlavní nálezy spočívají ve formulaci základní st