Skze analýzu uměleckých performancí Boba Flanagana a Sheree Rose se text zamýšlí nad limity převládájícíh kulturních a biomedicínských přístupů k bolesti jako extrémnímu prožitku, který je nekomunikovatelný, nepřenosný a radikálně individualizující. Pomocí crip a queer perspektiv text nabízí praxe sdílení bolesti, které dokážou tyto hranice individuálního prožívání překročit.
Text je upraveným překladem původní statě, která vyšla časopisecky v anglickém jazyce (2011)