Od samého počátku křesťanství je téma ikon základní součástí teologie, a to především christologie. Od 8. a 9. století byly ikony ústředním tématem života křesťanů a dosáhly svého vrcholu v myšlení a díle teologů, jako byli Jan Damašský a Theodor Studita, kteří z nich učinili základní kámen svých teologických rozprav.
Byzantští teologové zdůrazňovali, že obrazje odlišný od svého předmětu a nelze jej s ním zaměňovat, a na druhé straně ikona nesdílí podstatu zobrazované osoby.