V komentované kazuistice je popsán případ pacientky s ulcerózní kolitidou (UC), která byla v úvodu stonání pro selhání konvenční terapie úspěšně léčena infliximabem. Pro dlouhodobou remisi UC bylo v třetím trimestru gravidity rozhodnuto o ukončení terapie biologikem.
Pro relaps UC po porodu jsme indikovali zahájení terapie vedolizumabem (VDZ), na němž bylo dosaženo remise UC, a proto pacientka v následujícím průběhu pokračovala v udržovací léčbě VDZ. Na této terapii došlo k novému otěhotnění, které se vyvíjelo bez komplikací na uvedené léčbě.
V práci je hodnocen přínos a možná rizika biologické léčby v graviditě.