Studie se zabývá strukturálními příčinami politické nestability Blízkého východu, která se dosud nejotevřeněji manifestovala Arabským jarem a vývojem, který následoval. Studie se snaží odpovědět na otázku, proč je obtížné, aby se na současném Blízkém východě etablovaly stabilní režimy, ať již autoritářské nebo demokratické.
Příčiny současné nestability jsou spatřovány v dlouhodobě nerovnoměrném charakteru modernizačního procesu: rychlé demografické a sociální změně, pomalejším a nestabilním ekonomickém rozvoji a zaostávajícím vývojem politických systémů (autoritářské režimy se spíše střední kapacitou vládnout).