Abstrakt
Předkládaný příspěvek reflektuje mylné představy týkající se spojení teologie a sociální práce. Krátce se zabývá požadavky kladenými na sociální pracovníky v myšlenkách teologa a biskupa Církve československé Františka Marii Hníka, a to na základě reflexe dobového svědectví o první mezinárodní konferenci o sociální práci konané v Paříži v roce 1928.
Příspěvek si všímá základního aspektu propojení teologie a sociální práce, který spočívá v pojetí pomoci druhým. Ukazuje nový způsob myšlení v praktické teologii, který slouží jako základ pro vymezení tzv. teologie sociální práce.
Ukazuje také přínos propojení obou oborů pro sociální pracovníky v podobě kompetence k dekódování reality a senzibilizace k pochopení praktických situací i pochopen í vyššího cíle pomoci druhým.