Porovnání plazmatické a elektrochemické rehydrogenace povrchu monokrystalických borem dopovaných diamantových elektrod
Abstrakt
Studie o monokrystalických diamantech dopovaných bórem (SC-BDD) a jejich využití jako elektrodového materiálu jsou vzácné a zaměřují se především na povrchy orientované na {111}, {110} a {100}. V této práci bylo provedeno srovnání elektrochemického chování {113}, {115} a {118} orientovaných SC-BDD deponovaných při poměru B/C 250 - 2000 ppm, což vede ke koncentraci boru v pevné látce od 4 x 10(19) cm(-3) do 1 x 10(21) cm(-3), po vystavení vodíkovému plazmatu a elektrochemické rehydrogenaci O-konečných povrchů.
Obecně byla elektrochemická rehydrogenace účinnější ve srovnání s variantou s vodíkovým plazmatem. Dále byla zkoumána časová stabilita povrchů s koncovkou H na vzduchu zkoumaná pomocí elektrod SC-BDD orientovaných na {113} s nejnižší a nejvyšší koncentrací boru.
Výsledky byly získány pomocí cyklické voltametrie s využitím redoxních značek s vnitřní sférou (citlivou na povrch).