Abstrakt
Výzvy a požadavky na všeobecnou transformaci vzdělávání, jež zaznívají v teoretických debatách, jsou často s nadšením prosazovány přímo v praxi - jak tomu bylo i v projektu Školy pro budoucnost. V tomto textu jsou představeny teoretické koncepty, ze kterých projekt vychází; je také diskutován jejich možný (teoretický) přínos pro český vzdělávací systém.
Mezi hlavní principy tohoto typu výuky/učení patří především koncepty kreativních návyků mysli (Lucas, 2013) a kompetencí pro udržitelný rozvoj (UNESCO, 2017) - včetně srovnání těchto dvou konceptů (Henderson et al., 2021) a s důrazem na transformativní povahu učení (Dlouhá et al., 2021). Dále zde stručně popisujeme model participace Laury Lundyové (Lundy, 2007), koncept well-beingu (McLellan et al., 2012) a vysoce funkční třídy (CCE, 2012).
Tato teoretická východiska byla v úvodu projektu představena jednotlivým aktérům tak, aby se jimi řídili při designu projektů i jednotlivých aktivit; byla také použita jako základ teoreticky založeného kódování v kvalitativním výzkumu (Dlouhá, Henderson, 2022).