Abstrakt
Ekodesign či ekologický design (anglicky ecodesign či ecological design) má řadu definic. Američtí průkopníci ekodesignu Sim Van der Ryn a Stuart Cowan jej definují jako: "jakoukoli formu designu, která minimalizuje dopady na životní prostředí tím, že se integruje do existujících procesů."1 Květoslava Remtová v tematické příručce Ministerstva životního prostředí (MŽP) píše, že: ,,Obecně lze ekodesign definovat jako systematický proces navrhování a vývoje výrobku, který vedle klasických vlastností jako je funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, estetičnost a pod., klade velký důraz na dosažení minimálního negativního dopadu výrobku na životní prostředí, a to z hlediska jeho celého životního cyklu."2 Obecně je tedy možné shrnout, že ekodesign je způsob návrhu, při němž se designér snaží mít na zřeteli šetrnost k životnímu prostředí a směřování k udržitelnému rozvoji. V rámci tohoto dokumentu vymezujeme ekodesign a pracujeme s tímto pojmem následovně: ,,Ekodesign je produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky."
Čtenáře v rámci této e-knihy nejprve uvedeme do teoretického vymezení ekologického designu a seznámíme jej s konkrétními aplikacemi ekodesignu, stejně jako s jeho právními aspekty. Poté přejdeme k části, v níž mapujeme současně uplatňované modely ekodesignu. Budeme se věnovat oblasti využívání energie jako důležitému odvětví, v němž jsou aplikovány ekodesignové inovace. Následně přecházíme k problematice potravin, poté se již věnujeme ekodesignu v rámci designu předmětů. Celou část pak uzavíráme přehledem ekodesignových řešení ve stavebnictví a v obalech. V navazující části se pak věnujeme inovativním spotřebitelským modelům.