Historická hranice Sudet a současná sociálně-prostorová diferenciace Česka: Kvantitativní pohled na dlouhodobý dopad institucionálních změn
Abstrakt
Odsun Němců po roce 1945 a následné dosidlování pohraničí patří k nejdůležitějším procesům, které ovlivnily prostorové rozložení a skladbu populace Česka ve 20. století. I když sudetoněmecká hranice existovala oficiálně pouze krátce, její dopad na sociálně-geografickou organizaci společnosti je patrný i více než půl století po jejím zániku.
Konceptualizovat ji tak lze jako tzv. fantomovou hranici, která má i přes svoji neexistenci stále vliv na regionální rozdíly. Cílem článku je pomocí prostorových a kvantitativních metod vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice se současnou sociálně-prostorovou diferenciací indikátorů majících vztah k regionální identitě, sociální stabilitě a lidskému kapitálu v jejím okolí.
Využita jsou data z cenzu v roce 2011 na úrovni obcí, což umožňuje odhalení efektů blízkosti hranice na mikroúrovni a eliminaci ostatních potenciálních vlivů. Silný efekt hranice byl potvrzen u všech indikátorů a dokládá význam historického kontextu při interpretaci současné sociálně-prostorové diferenciace a dlouhodobý dopad institucionálních změn v území.