Doporučení pro intravaskulární podání kontrastních látek dle Evropské společnosti pro urogenitální radiologii (v. 10.0)
Abstrakt
Kontrastní látky jsou běžnou součástí každodenní radiologické praxe. Tento článek přináší přehled aktuálních doporučení pro intravaskulární podání kontrastních látek dle Evropské společnosti pro urogenitální radiologii (ESUR, Guidelines on Contrast Media).
ESUR vydává tato doporučení od roku 1994 a od té doby jsou postupně akceptována v řadě zemí. Také Radiologická společnost ČLS JEP přijala doporučení ESUR.
Aktuální verze z března 2018 nese označení 10.0. Cílem tohoto sdělení je upozornit na nejdůležitější změny oproti zavedené praxi a původním doporučením ČRS z roku 2007 v poslední verzi ESUR.
Protialergická premedikace pacientů již není doporučena pro nedostatek důkazů o její efektivitě. Stejně tak již není nutné lačnění před intravaskulární aplikací nízkoosmolárních nebo izoosmolárních jodových kontrastních látek nebo gadoliniových kontrastních látek.
U rizikových pacientů se sníženými renálními funkcemi je před podáním jodové kontrastní látky vhodnější i.v. podání hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) případně fyziologického roztoku než samostatná perorální hydratace. Diabetici s normálními renálními funkcemi v případě aplikace jodové kontrastní látky mimo suprarenální aortu mohou pokračovat v užívání metforminu v normálním režimu.
U pacientů s normální renální funkcí by měl být odstup mezi dvěma vyšetřeními s jodovou či gadoliniovou kontrastní látkou (případně při jejich kombinaci) alespoň 4 hodiny. Kojící ženy mohou po podání jodových i gadoliniových kontrastních látek pokračovat v laktaci bez omezení.