V centru zájmu předkládané studie stojí problematika přejmenování ulic jako součásti procesu "vyrovnávání se s komunistickou minulostí" po roce 1989. Práce se zaměřuje na způsob, jakým se přejmenování veřejných prostranství stává mediálním tématem, a zkoumá jej na příkladu tematizace přetrvávající socialistické toponymie v Ostravě.
Z perspektivy kritické toponymie a za využití konceptů kulturní geografie studie zkoumá kulturní paměť utvářenou po roce 1989 a cestou diskurzní analýzy dvoustupňového korpusu mediálních textů pojmenovává tři hlediska, která se v polistopadovém zpravodajském diskurzu v této otázce střetávají. Studie popisuje narativ negativní zkušenosti komunismu, který ovlivňuje způsob mediální konstrukce tématu a který specifickým způsobem dominuje ve zkoumaném diskurzu.
Práci proto uzavírá popis dvou diskurzivních tendencí, které tuto dominanci umožňují a posilují - je jimi polarizující interpretace národních dějin a využívání esteticko-kulturní averze vůči "jazyku komunismu".