Analýza zánětlivé odpovědi a vybraných ukazatelů imunity u pacientů s infikovanými diabetickými ulceracemi
Abstrakt
Východisko. Pacienti s diabetem tvoří 50-70 % pacientů, u nichž byla nutná amputace dolních končetin, která je v řadě případů podmíněná infekcí a nekrózou měkkých tkání spojených s osteomyelitidou.
Infekce diabetických ulcerací, které jsou součástí syndromu diabetické nohy (DN), nemusí být doprovázena klasickými laboratorními známkami zánětu, její průběh a následky mohou ovlivňovat poruchy imunitního systému. Cílem práce bylo posoudit zánětlivou reakci a specifickou humorální i buněčnou imunitní odpověď u pacientů s chronickou infekcí diabetických ulcerací.
Metody a výsledky. 34 pacientů léčených více než měsíc antibiotiky pro infekci diabetických ulcerací v podiatrické ambulanci (průměrného věku 54+-8 let, průměrného trvání diabetu 20+-9 let, s průměrným glykovaným hemoglobinem 8,8+-1,5 %) bylo porovnáno s kontrolní skupinou 27 zdravých osob odpovídajícího věku a pohlaví. Pacienti neměli známky hluboké infekce ani kritické ischémie dolních končetin.
Zánětlivá reakce byla posouzena počtem leukocytů a hladinou C-reaktivního proteinu (CRP), humorální imunitní odpověď byla hodnocena podle hladin imunoglobulinů (Ig) a buněčně zprostředkovaná imunita především podle subpopulací T lymfocytů. Pacienti se syndromem DN měli ve srovnání s kontrolním souborem laboratorní známky infekce - signifikantní vzestup leukocytů (7,6+-2,1, vs. 6,4+-1,3.109/l, p<0,01), zvláště neutrofilních (4,6+-1,8, vs. 3,8+-0,9.109/l, p<0,05) a signifikantní vzestup hladiny CRP (7+-12 vs. 2+-6 mg/l, p<0,01).
Pacienti se syndromem DN měli dále i signifikantně vyšší hladiny IgA (3,5+-1,6 vs. 2,7+-1,1, g/l, p<0,05) a signifikantně více CD3+ T lymfocytů (76+-8 vs. 71+-10 %, p<0,05) a supresorových/cytotoxických CD8+ T lymfocytů (32+-11 vs. 26+-10 %, p<0,05) než kontrolní soubor. Ostatní sledované parametry, imunoglobuliny IgG, IgM a celkový počet lymfocytů a monocytů i subpopulace pomocných T lymfocytů CD4+ a poměr CD4+/CD8+ T lymfocytů se signifikantně nelišily od zdravých kontrolních osob.
Závěry. U pacientů s chronickou infekcí diabetických ulcerací nepředpokládáme výraznější sekundární imunodeficit v oblasti sledovaných buněčných a humorálních imunitních parametrů.
Vzhledem k chronicitě infekce a obtížnému hojení diabetických ulcerací je třeba v další fázi výzkumu posoudit, zda je aktivace imunitního systému a zánětlivá reakce u těchto pacientů dostatečná srovnáním se zánětlivou reakcí u osob s ulceracemi bez diabetu.