Cíl práce: Individuální optimalizace antimikrobiální terapie amoxicilín/klavulanátem (AMC) u nemocných s infekční komplikací syndromu diabetické nohy. Metody: Parmakokinetická analýza individuálních plazmatických koncentrací amoxicilínu v ustáleném stavu při infuzním i perorálním podávání AMC, aplikovaného na základě kvantitativní citlivosti mikrobů.
Hodnocení parametrů dynamiky růstu a hynutí modelového kmene Staphylococcus aureus (nejčastějšího původce infekce u nemocných) in vitro. Predikce doby potřebné k poklesu počtu zívych bakterii na 10-6 jako zástupného kritéria účinku terapie a porovnání rychlosti účinku různých dávkových režimů antibiotika podle tohoto kritéria.
Výsledky: Na základě individuálních oscilací hladin amoxicilínu v plazmě 17 nemocných s infikovanými ulceracemi při syndromu diabetické nohy a dynamických parametrů modelového mikroba jsme zjistili, že redukce počtu živých bakterií je významně rychleji dosažena při kontinuální i.v. infuzi AMC než při jeho intermitentní infuzi ve stejné denní dávce. Dostatečně rychlý účinek proti vysoce citlivému stafylokoku měla i perorální terapie AMC, ale v nejdéle 8hodinových intervalech.
Se snižováním plazmatických koncentrací amoxicilínu docházelo k exponenciálnímu prodlužování doby nezbytné k účinné redukci počtu mikrobů. Závěr: Individuální úprava dávkování AMC podle mikrobiálních dynamických parametrů a dosažených koncentrací antibiotika může urychlit antimikrobiální účinek antibiotika a tím i léčení infekční komplikace u nemocného se syndromem diabetické nohy bez kritické ischemie.