Zastoupení nekrózy v histologickém preparátu jako prediktor relapsu po chirurgické léčbě lokalizovaného světlobuněčného renálního karcinomu
Abstrakt
Úvod: Koagulační nekróza nádorové tkáně představuje potenciálně nepříznivý prognostický faktor u světlobuněčného renálního karcinomu (ccRCC). Naše práce hodnotila vliv podílu nekrózy v histologických preparátech nádoru na riziko relapsu u nemocných operovaných pro lokalizovaný ccRCC.
Metody: Studie zahrnovala 149 pacientů, kteří podstoupili operační zákrok pro ccRCC v letech 2011 až 2014. Průměrná doba pooperačního sledování činila 538 dní. Přítomnost koagulační nekrózy hodnotil lékař-patolog v histologických preparátech. Popsali jsme následující nálezy: bez nekrózy (79 vzorků), podíl nekrózy nižší 50 % (46 vzorků) a vyšší či rovno 50 % preparátu (24 vzorků). K hodnocení disease-free survival (DFS) byla použita Kaplan-Meierova metoda, log-rank test a Coxova regresní analýza.
Výsledky: Relaps nastal u 17 pacientů - u 3 nebyla nekróza prokázána, u 6 činilo zastoupení nekrózy méně než 50 % a u 8 pacientů více než 50 % preparátu. Přitom existoval signifikantní rozdíl v DFS u skupiny s prokázanou nekrózou v porovnání se skupinou bez nekrózy (HR 3,83; CI95 % 1,48-9,94 %; p=0,006, v multivariantní analýze p=0,031). Při zhodnocení dle množství nekrózy jsme popsali významný rozdíl v DFS u pacientů s podílem nekrózy nižším 50 % v porovnání s pacienty bez nekrózy (HR 16,27; CI95 % 4,00-66,15; p=0,0001; v multivariantní analýze p=0,041). Rozdíl v DFS mezi pacienty bez nekrózy a nekrózou vyšší 50 % a skupinou s nekrózou nižší 50 % a vyšší 50 % preparátu nebyl statisticky významný.
Závěr: Naše práce potvrzuje přítomnost koagulační nekrózy jako rizikový faktor relapsu onemocnění. Navíc při větším podílu nekrózy je riziko relapsu významně vyšší.