Časný karcinom prsu je zhoubný nádor, u kterého je velká šance na úplné vyléčení, proto má smysl napřít všechny síly k jeho úplné likvidaci. Pacient za to ale často platí řadou nežádoucích účinků.
Hlavním problémem je trvalá nejistota ohledně individuální přítomnosti minimální reziduální choroby, která je hlavním důvodem adjuvantní léčby. Neoadjuvantní terapie mění nejen operabilitu nádoru, ale ovlivňuje i případné vzdálené mikrometastázy.
Je tedy indikovaná i u operabilních, ale agresivních podtypů karcinomu prsu, jako je HER2+ nebo triple negativní (TNBC) karcinom. Cílem tohoto p řehledu je odpovědět na otázku, kam směřuje současný vývoj v léčbě časného karcinomu prsu.