Abstrakt
Článek představuje kvalitativní obsahovou analýzu českých středoškolských rámcových vzdělávacích programů (RVP) zaměřenou na bioetiku v širokém slova smyslu, tj. jak na bioetiku lékařskou, tak i environmentální. Cílem bylo zjistit, jaké afektivní cíle v oblasti bioetiky rámcové vzdělávací programy stanovují.
Ačkoli se ve sledovaných dokumentech o bioetice výslovně nehovoří, ve všech RVP se objevují preskriptivní požadavky z oblasti environmentální etiky: Žáci by měli především cítit zodpovědnost za životní prostředí a přijmout principy udržitelného rozvoje. Lékařská bioetika je opomíjena, výjimku představuje pouze požadavek na znalost asistované reprodukce uvedený v gymnaziálním RVP.
Bioetika spadá ponejvíce pod přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a dále do průřezového tématu člověk a životní prostředí, tj. do předmětů biologie (přírodopis) a základy společenských věd (občanská výchova). Ve většině sledovaných RVP je obecně formulovaný požadavek, aby se ve výuce diskutovalo o eticky ožehavých otázkách, které hýbou dnešní společností.
Největší nároky v oblasti bioetiky má RVP gymnázia, které od žáků očekává ujasnění vlastních hodnot ve vztahu k přírodě i k morálním otázkám všedního dne.