Abstrakt
Ustanovení insolvenčního zákona aplikovatelná na odporovatelná právní jednání, jejichž neúčinnosti se musí insolvenční správce dovolat žalobou, zahrnují zejm. § 235 až 242, § 111 odst. 3 a 248 odst. 2 insolvenčního zákona. Důsledkem neúčinnosti právního jednání je, že povinná osoba musí vydat dlužníkovo plnění z neúčinného právního jednání nebo rovnocennou náhradu do majetkové podstaty, nebude-li možné vydat původní plnění.
Pokud se insolvenční správce s osobou povinnou dohodne na smírném řešení sporu, může podle okolností případu (obsahu smírného řešení) volit cestu soudního smíru nebo dohody o narovnání. Dobrovolné plnění do majetkové podstaty, aniž by jeho podkladem byl soudní smír či dohoda o narovnání či jiná dohoda zakládající závazek povinné osoby, nelze doporučit.