Abstrakt
Dynastie opavských Přemyslovců vládla v Opavském knížectví a od roku 1337 až do svého vymření v roce 1521 také v sousedním Ratibořském knížectví. Příslušníkům dynastie se podařilo převzít vládu také v Minstrberském knížectví, ale jen na poměrně krátkou dobu v polovině 15. století.
Hlavním cílem této studie je upozornit na všeobecně nepříliš známý dokument z roku 1487. V něm byl jeden z posledních Přemyslovců, vévoda Jan (VI.) Ratibořský (+ 1493), určen jako dědic svých příbuzných, bezdětného páru Kazimíra Zátorského (+ 1490) a Markéty Krnovské (+ 1508).
To se označuje jako "dobrá vůle", což koresponduje s "převodem (cessí)" v rukopise ze 16. století, kde se text listiny dochoval. Podle obsahu se však nepochybně jednalo o společnou závěť.
Pokud by byla respektována, zvětšil by se majetek Přemyslovců z Ratiboře o polovinu Zátorského knížectví, v níž Kazimír vládl. Toto území se bohužel ocitlo ve sféře vlivu polského krále, kterému o několik let dříve složili zátorští Piastovci přísahu věrnosti.
Bez jeho souhlasu neměl Jan z Ratiboře prakticky žádnou šanci uvolněné panství získat. A tak se Zátorské knížectví, rozdělené v roce 1477, opět sjednotilo až později, v rukou Kazimírových mladších bratrů.
Po vymření zátorské větve piastovské dynastie se Zator postupně stal nedílnou součástí polské koruny. Poslední Přemyslovci pak zaměřili svou pozornost na možnost budoucího dědictví mnohem většího a bohatšího Opolského knížectví.
Jejich konec bohužel nastal v roce 1521, kdy poslední z nich zemřel svobodný a bezdětný. A tak první česká královská dynastie definitivně vymřela.